V době, kdy police knihkupectví prohýbají pod seberozvojovými tituly plnými zaručených receptů a technik, přichází Shel Silverstein s knihou "Jen jestli si nevymejšlíš", která nic z toho nenabízí – a přesto se z ní možná dozvíte o sobě víc než z mnoha tlustých průvodců osobním rozvojem. Básnická sbírka, původně zařazená jako kniha pro děti, je ve skutečnosti něčím, co česká knižní scéna téměř nezná: poezií, která se nebojí být vtipná, rošťácká i znepokojivá zároveň.

Básně jsou mnohovrstevnaté. Fungují jako jednoduché říkanky, které lehce pobaví sedmileté děti. Zároveň v nich dospělý čtenář nachází přesné a někdy až nepříjemné obrazy o lidské povaze, společenských konvencích a způsobu, jakým si věci namlouváme. Silverstein nelakuje svět na růžovo, nešetří ani děti, ani dospělé – a právě proto sbírka funguje napříč generacemi. Není to prvoplánová dětská poezie, ale ani typická dospělá literární sbírka. Je to něco ještě docela jiného.

A právě tato kvalita z ní dělá neobvyklý nástroj pro sebereflexi. Podobně jako koučovací karty, které se dnes hojně používají na školeních a workshopech, nabízí každá báseň otevřenou vstupní bránu: přečtete si ji, a co si do ní vložíte, co v ní uvidíte, to je výpověď o vás samotných. Náhodně otevřená stránka může spustit přemýšlení, které žádná přímočará seberozvojová kniha nedokáže – protože prostor mezi řádky básně je vždy váš.

"Jen jestli si nevymejšlíš" není jen kniha na dlouhé zimní večery ani jen zábava pro rodiny s dětmi. Je to sbírka, která si na vás počká – a pokaždé, když ji otevřete, přečtete ji trochu jinak. A to je vlastnost, kterou má jen málokterá kniha.